Z historie

Jméno Poříčí, později Spálené

První písemnou zmínkou  o vsi Poříčí je kupní smlouva z roku 1239. Tehdy prodali ves její pravděpodobní zakladatelé z rodu Buziců z Rožmitálu mnichům z kláštera v Kladrubech. Byl to řád značně bohatých benediktínů, a proto si jistě koupili ves prosperující s už dobře zaběhnutým hospodařením. Jméno Poříčí dostala ves od Buziců, protože v nejstarším kolonizačním období bylo pojmenování nových vsí většinou dáno přírodními podmínkami.

Po několikerém střídání majitelů získali ves bohatí Švamberkové, kteří v době blahodárné vlády Karla IV. povýšili ves Poříčí na "městečko ze vsi vyrostlé", jak bylo zapsáno při jeho prodeji roku1391.

Další léta městečko Poříčí stíhaly válečné požáry (totálně vyhořelo 8.10.1620 těsně před bělohorskou bitvou), později požáry z nedbalosti (1837 shořelo víc než 90 domů).

Přídomek Spálené byl inspirován nejspíše už požárem z roku 1620, protože historik Spálenopoříčska Václav Davídek píše, že nejstarší záznam celého pojmenování městečka našel v jeho matrikách už roku 1710. Na oficiálních mapách se ale jméno Spálené Poříčí , německy Brenn Poricz vyskytlo až na Kreibichově mapě klatovského kraje v roce 1832 (Atlas zemní Koruny české) Tamtéž je na mapě z roku 1847 uvedeno česky Spálené Poříčí a pod tím malým písmem německy Brenn Poricz.

Poříčský zámek

Pravděpodobně bohatí Švamberkové vystavěli v Poříčí pozdně gotickou tvrz, možná jen opevněný dvůr. Nezachovaly se totiž žádné záznamy o době před rokem 1600.

Vratislav z Mitrovic se svojí manželkou rodem Horčicovou vystavěli na stejném místě zámeček o třech křídlech roku 1617, což je zaznamenáno na kamenném vlisu nad hlavní bránou do zámku spolu s jejich rodovými znaky a tituly. Později bylo za dalších majitelů přistavěno čtvrté křídlo a ještě později bylavstupní brána doplněna věží v novogotickém stylu.

Při zkáze Poříčí 8. října 1620 shořelo sice celé městečko, ale při podrobném zkoumání při rekonstrukcích a obnově exteriérů i interiérů v zámku bylo zjištěno, že zámek asi "pouze ohořel", svědčí o tom dendrochronologický průzkum trámů v salonku  v přízemí a část psaníčkových sgrafit na nádvoří. Přibližně 20 m² těchto původních psaníček je barevně odlišeno od ostatních ploch restaurovaných na počátku roku 2000.

Také oba pozdně renesanční portály v severním i jižním křídle restaurátoři po drobných opravách uznali za originály z doby výstavny zámku.